Krize na území ukrajinského státu probíhá již od roku 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym a s ním důležité strategické body, jako je například přístavní město Sevastopol, klíčové místo vývozu po Černém moři. My se ovšem budeme bavit o událostech posledního roku a tří měsíců, tedy časový úsek od 24. února 2022, kdy vojska Ruské federace oficiálně obsadila oblasti na východě Ukrajiny.  

Jak to všechno začalo? 3. 12. 2021 oznámil americký deník The Washington Post, s odvoláním na zpravodajské služby USA, že Rusko shromažďuje armádu velikosti okolo 175 000 vojáků, se kterou se chystá začátkem roku 2022 napadnout Ukrajinský stát. The Washington Post měl v té době k dispozici i satelitní snímky techniky a ruských základen. Nejvyšší ruští představitelé neustále plánovanou invazi popírali a až do ledna všechna tvrzení o ní označovali jako dezinformace Západu, hysterii a provokace.  

16. 2. 2022 byla Ruskem uznána samostatnost Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Obě oblasti jsou označovány za takzvané kvazistáty nebo protostáty. To jsou politické entity, jež ne zcela splňují čtyři kritéria státnosti. Těmito kritérii jsou: stálé obyvatelstvo, definované teritorium, vláda a kapacita vstoupit do diplomatických vztahů s okolními státy. Kvazistáty se nadále dělí do tří podskupin, a to na autonomní území, pod které spadá Grónsko, Tchaj – wan nebo Palestinská samospráva. Pro Doněckou a Luhanskou lidovou republiku ovšem platí druhá kategorie, a to je povstalecká organizace. Kvazistáty tohoto typu často nemají psanou ústavu ani demokratické orgány, je to v podstatě jen území, nad kterým drží ochranou ruku nějaká povstalecká skupina. Poslední sekce kvazistátů jsou slabé státy, mezi které spadá Sýrie, Libye a Kolumbie. 

Abychom se dostali zpět k naší problematice, 18. 2. 2022 byly zaznamenány případy porušení příměří v separatistických územích. Následně byla v obou republikách vyhlášena mobilizace a evakuace obyvatelstva.  

21. 2. 2022 byl publikován téměř hodinu trvající projev Vladimira Putina, ve kterém byla oznámena nezávislost obou území.  Zároveň také zpochybnil státnost celé Ukrajiny a označil ji za ,,integrální součást naší (čtěte Ruské) historie“, čímž dal více než jasně najevo, kam tohle celé směřuje. Další den Rada federace podpořila a schválila použití vojenské síly v zahraničí a všechny vojenské jednotky vstoupily na donbaská území. 

21. 2. 2022 v ranních hodinách zveřejnil Putin prohlášení, ve kterém zahájil speciální vojenskou operaci s cílem demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. Tohle své slovíčkaření si obhájil tím, že je potřeba chránit Rusko před rozšiřováním NATO. Že je potřeba zachránit rusky hovořící obyvatelstvo na východě Ukrajiny před šikanou a genocidou ze strany Ukrajinské vlády. Ukrajinci jím byli označeni za neonacisty a vyvrátil jakékoliv plány o dobývání zbytku ukrajinského území nebo dokonce Kyjeva a jiných významných měst.

 A co se nestalo. Bitva o Kyjev vypukla již 25. 2., kdy Rusové dobyli letiště Hostomel na severozápadě od města. Skončila 31. 3. 2022, kdy ukrajinská armáda vytlačila ruské jednotky a 2. 4. získala kontrolu nad celým územím Kyjeva. Podle všech dostupných informací bylo na ukrajinské straně přes 230 mrtvých vojáků, okolo 750 zraněných, 260 mrtvých civilistů a 241 civilistů se zraněním. Na straně Ruska jde o značně menší ztráty.  

Mezi další významné a stále probíhající bitvy lze zařadit bitvu o Bachmut, která probíhá již od srpna, ve které figuruje i Wagnerova skupina. Wagnerovci jsou ruská paramilitární organizace. To znamená, že má jinou organizaci než armáda suverénního státu. Tato soukromá armáda se zúčastnila nejedné bitvy, a to nejenom na Ukrajině. Inu, a jak se dalo čekat, Wagnerovci jsou podezřelí z porušování lidských práv, mučení a páchání nejednoho válečného zločinu.  

Kdybychom měli rozebírat každou bitvu zvlášť, byli bychom tu opravdu dlouho. Bitva o Mariupol, bitva o Charkov nebo obléhání Černobylu jsou všechno krize, které by zasloužily samostatný článek. Ovšem událost, která pohnula žlučí téměř všem, byl Masakr v Buči. Přes 400 obětí hromadné vraždy spáchané ozbrojenými silami Ruské federace je po právu označován za genocidu a válečný zločin. Ukrajinské soudy požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu o prošetření toho, co se ve městě a jeho okolí stalo. 2. 4. 2022 se na sociálních sítích začaly objevovat záběry města po ústupu ruských jednotek. Sklep plný zohavených lidských těl se známkami mučení, hromadný hrob s 280 těly civilistů a desítky mrtvol na ulicích. Velká většina z nich byla neporušená, nelze tedy říct, že oběti padly vlivem výbuchů, o chladnokrevné popravě svědčily rány po výstřelech do týlu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento masakr označil za další falešný útok, který byl zinscenován.  

Ukrajinská válka je největší konflikt na území Evropy od konce 2. světové války. Mrzí mě, že zde nemohu rozebrat všechny problematiky konfliktu, které si to zaslouží. Ale třeba se k tomu dostaneme v jiných číslech. Slava Ukraini!    

TeX