Měsíc Říjen 2021

Poezie 42

Trvá chvíli, než je tmaa za okny jako sníha v bezpečí dohadůa v náruči přízněa v poddanství rozkladutvé dlouhé živé žízně. A v objetí lehkých slova v souznění s vášní,v níž tenkém sevření, můj hlad zdá se zvláštní. A v malebné vzpomínce,v mizejícím tónunašla jsem moment,přistihla… Pokračovat ve čtení →

Poezie 43

Pod tekutým nebemvetkl mi do vlasůjemný polibek,prokletý žár.Slibuji uvidíšbudoucnost v úžasu,jak málo stačiloa můj svět hřál. Nechám tě,protože se mi líbí,jak vypadáš, když spíš,protože umíš nazpaměť,každou písničku, co znám. Protože jsem, kdo jsem, jsem já a ty to víš,protože jsem nesnášelbýt s druhými,… Pokračovat ve čtení →

Poezie 44

A ráno zas můj nový denhromy popěvují tence tiše,mně vzadu praská požár let,jsem zmaten bezpečím své skrýše,kdekdo ví, jak málo znám,hulákají, když se mění,jen sám sebe zítra máma večer jak vždy – nic už není. Chci se ponořit do hluku,drásaného všemi… Pokračovat ve čtení →

© 2024 Gústav — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑