Gústav
Close Menu
18 10 2021

Poezie 44

Poezie

Poezie 44

A ráno zas můj nový den
hromy popěvují tence tiše,
mně vzadu praská požár let,
jsem zmaten bezpečím své skrýše,
kdekdo ví, jak málo znám,
hulákají, když se mění,
jen sám sebe zítra mám
a večer jak vždy – nic už není.

 

Chci se ponořit do hluku,
drásaného všemi druhy dní.
Chci se roztopit ve zvuku
a vrátit se jedině s ní.

 

Jak směšné je umírat
bez krve a křiku,
jak těžké smrt rozpoznat
v mimoděčném vzlyku.

 

Klára Pečivová

Zobrazení: 186

Related Posts

Poezie

Poezie

Poezie

Myšlenky před spaním

Poezie

Poezie

Back To Top
Gústav
© Gústav 2025
Powered by WordPress • Themify WordPress Themes