V rámci vstřícné nabídky Krajského parlamentu dětí a mládeže Zlínského kraje se na konci března pár vybraným studentům povedlo podívat na krásy Belgie. Při večeru 26. 3. se 36 žáků a 4 vedoucí z končin celého kraje připravili vyrazit na cestu, jak nám bylo řečeno, “luxusním“ autobusem. Cesta se naštěstí obešla bez větších komplikací a za přibližně 10 hodin jsme dorazili do studentského města Lovaně. I přes zprvu nepřející počasí se započalo procházkou přes různé univerzitní kampusy končící přestávkou na oběd a převozem autobusem do centra Antverp. Tam nás přepadl vítr tak chladný, že lednice se rázem stala radiátorem a led se z chladu začal třást. I přes horší podmínky jsme pokračovali cestou přes nádherné historické památky města. Po 1 hodině prohlížení nejúžasnějších divů, které mohlo město nabídnout, se naše expedice konečně dostala do hotelu. Do konce toho dne nám bylo dáno volno, kterého se určitě pár lidí nebálo ve velkém využít.
Další den nezačal o nic poklidněji než ten předchozí. Po rychlé snídani okolo osmé jsme jako na koni vyrazili za hřebem celé cesty, a to výpravou do Evropského parlamentu v Bruselu. Po průchodu kontrolou letištního rázu nebyla u nikoho naštěstí nalezena zbraň (ta byla úspěšně pronesena zadem), a tak jsme dostali tu čest setkat se s českou europoslankyní Markétou Gregorovou. Ta se nebála otevřeně bavit jak o svém řemesle, tak i o životě a toho studenti hodlali využít. I když mnozí jistě chtěli v interview pokračovat, bohužel paní Gregorová musela ještě něco zařizovat, a to znamenal posun naší cesty. Další zastávku tvořilo parlamentárium. Toto pozoruhodné místo vyobrazovalo historický původ a rozkvět Evropské unie.
Aniž bychom to mohli vstřebat, dalšího rána jsme se vypravili do Brugg, také zvané Benátky severu. Toto nádherné město nabídlo nejrůznější památky od katedrál až po údajnou Ježíšovu krev. Avšak nejzastoupenější atrakcí města byly čokoládovny rozesety na vašem každém druhém kroku a všudypřítomná vůně vaflí. Po chvíli obdivu tohoto doslova sladkého města bylo načase vyplout k dalšímu stanovisku, přesněji k Severnímu moři. Zde se pár lidí rozhodlo po hlavě do něho skočit. Člověk jen mohl přemýšlet, zda se jedná o akt statečnosti, nebo první náznaky bláznovství. Se zadostiučiněním a pískem v botách se vyjelo zpátky do Antverp, kde jsme měli strávit poslední večer, což vedlo k posunutí večerky a nějaké té zábavě ve městě.
Poslední den se vstávalo nejpozději a vyjelo se v 11 hodin zpátky do Česka. Během cesty jsme navštívili belgické trojmezí. Po dalším zdlouhavém úseku v autobuse byla na řadě zastávka v německém Frankfurtu. Toto město nabídlo krásná panoramata na řeku a megalomanské stavby. Celé město budilo krásný dojem, avšak času se poručit nedá a i my jsme se museli jednou vrátit domů, a tak 31. 3. v nekřesťanských 6:00 došlo k příjezdu zpátky do Zlínského kraje.
I když volného času nebylo tolik, jistě si to všichni užili a při troše štěstí si to rádi příští rok zopakují. Za skupinu výletníků,
Štěpán Adámek