Projekt pro/o EU

Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu, již poněkolikáté uspořádala soutěž pro střední školy. I naše Gymnázium dostalo nabídku a zapojilo se. Motivace rozhodně nechyběla. Hlavní cenou se stal výlet do Evropského parlamentu – konkrétněji do Bruselu, popřípadě Štrasburku. A také Bluetooth reproduktor. I když hlavní lákadlo mělo mnohem větší váhu. Díky koronavirové krizi se ale zájezd bude konat až na podzim roku 2021. Organizátorka zároveň nabídla i možnost zúčastnění se webináře dne 16.2. o, cituji: fungování EU a Evropského parlamentu, o možnosti stáží v evropských institucích, osobní zkušenost s „cestou do Bruselu“ a v neposlední řadě i virtuální nahlédnutí do jednacího sálu EP s výkladem.  Zpět k soutěži samotné. Podmínkou bylo vytvořit projekt o Evropské Unii uzpůsobený pro studenty nižších ročníků. Projekt neměl přesáhnout 20 minut a bylo doporučeno využití jakékoliv moderní technologie. Děsivá byla ale doba, do kdy se měl projekt vyhotovit. Návrh na projekt přišel 30.11., nám jako studentům se tento nápad představil 4.12. A uzávěrka? Do 15.1? To byla rozhodně výzva.

Nepíšu ale o zmíněném projektu jen tak pro nic za nic. Společně s týmem spolužaček (Barbora Machová, Marie Žlebčíková, Patricie Horňáková, Kristina Belicová, Aneta Pleváková, Barbora Marešová) jsem se soutěže osobně zúčastnila (pod záštitou paní učitelky Chýlkové). Nebudu nijak zvlášť rozvádět, řekněme, výrobní proces. Rozepřím jsme se rozhodně nevyhnuly. Ale podrobně se vám pokusím přiblížit naši myšlenku a náš výsledek. Primární nápad byl poměrně neotřelý. Celistvý projekt sestavený z dílčích částí, které se krásně doplňují. Nápady se hrnuly a z multimediálního zmatku vyšly tři součásti, a sice: Pracovní list, Interaktivní mapa a Video, vše s jednotnou protagonistkou provázející diváka – studenta, respektive porotu.

Pracovní list vycházel především z informací obsažených ve videu a mapě. Našly byste v něm ale i kreativní části jako: navrhni vlajku Evropské Unie, její motto, nebo vybarvi vlajky členských států. Typy otázek byly skutečně různorodé. Doplňovací otázky pro Orgány EU (E. Parlament, E. Komise, Rada EU a Evropská Rada – mimochodem, ať se taky přiučíte :-)), nebo pro stručné shrnutí o EU. Spojování, vyškrtávání nesprávných pojmů, úlohy s tajenkou i brainstorming. To vše se podařilo vložit do šesti papírů a jedenácti úloh. Protagonistku najdete v úvodu do Pracovního listu.

Interaktivní mapa byla programátorský oříšek a zároveň těžké tabulkování. Jde ve výsledku o mapu Evropy s vyznačenými státy, které jsou v EU. Pokud na jakýkoliv z nich kliknete, vyjedou vám všechny možné informace o daném státě v průniku s Unií. Kdy vstoupil, co EU státu přinesla, jak se podílí na rozhodovacích procesech a tak dále. Nezahrnuje jen členské státy, ale i státy, které se o vstup snaží (a proč nejsou přijaty). Rovněž najdete v mapě i města v nichž sídlí instituce Unie, tedy Štrasburk, Brusel, Lucemburk a Frankfurt. Při kliknutí se naše protagonistka posouvá ze státu na stát.

A video, má láska i zkáza (nebo spíše zkáza mého a dalších dvou počítačů). Popravdě, jestli ještě jednou v životě uslyším melodii Ódy na radost, tak vyskočím z okna (mezi námi, hudba není ve videu ani pořádně slyšet). Video vypráví stručné dějiny Evropské Unie (od EHS po dnešek). Dále představuje jednotlivé organizace a význam EU. Celkem v devíti obrazech líčí protagonistka, vám možná známým hlasem :-), příběh, který doprovázejí zanimované symboly, piktogramy, postavy, instituce a jiné předměty.

A jak to pro nás dopadlo? Vyhlášení výsledků se konalo 1.2. (online, na stránkách Dity Charanzové). Všechny jsme napjatě čekaly, až budou uveřejněny vítězné projekty. Konkurence byla opravdu veliká (zúčastnily se desítky škol) A…Tak samozřejmě, že jsme zvítězily! Navíc s námi se umístila další Gymplácká třída – 2.A. (PS: Velice gratuluji!). Takže hurá do Bruselu!

Eliška Punčochářová