Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky

Proč se bavit o řece? Dává nám vodu. Podél jejího proudu se dokážeme najít, v jejích peřejích zlámat, v hloubce ztratit. Metaforou překládat život jako živel dravý a prudký, jako řeku, považuji za naprosto geniální tah. Jeho prchavost pak působí ještě nevinněji. Ten samý břeh, ta samá šance. Nemám snad pravdu?  

Nejspíš ne, pochybuji. Stejná řeka neexistuje. Už tehdy, když jste stáli s vodou po kolena, valila rychle vpřed, na rozmezí předtím a potom, jediná, vaše, ale jen na chvíli, na křehké teď. Proudy sílí a teplají, půda se sype, ryby hynou. Řeka, jakou jste znali, není a už nikdy nebude. Domnívám se, že se tím myslí svět kolem nás, lidé v něm a možnosti, které máme na dosah. Hodiny ukazují třičtvrtě na dvanáct a brodit se přes mou řeku je riskantnější než jindy, přesto jdu dál.  

Nesmím zapomenout na nás samé. I kdyby řeka zůstala stejnou, podařilo by se nám ono vysněné podruhé? Co když víme, kudy se dát? Touhle cestou jsme šli tolikrát, jsme tedy na správném místě? Obávám se, že i tady je odpověď záporná. Zaměřím-li se na sebe samou, hned pochopím, že jsem v koncích. Chodidla porostla o pár čísel a moje zelené gumáky už mi nesedí. Ponožky jsou teď proděravěné a můj krok o cosi delší, pomalejší. Dejme si to dohromady. Cizí řeka u známého břehu, na vlastním těle drsná kůže, na starém prutu mladé ryby, v cizí stopě nová kaluž.  

Proč se vlastně tolik snažíme? Proč běháme od řeky k řece, celí zoufalí, po tom, co už není? Když vstupuji poprvé, bojím se. Netuším, co mě čeká a jestli v novém světě budu umět chodit. Podruhé bych však mohla mít jistotu. Jakákoliv návštěva v násobných číslech musí znamenat bezpečí. 

Kdybychom se častěji zastavili, zavřeli oči a doopravdy pocítili váhu výroku, možná bychom lecčemu předešli. Řekám ne, ty jsou nevyhnutelné, myslím však zmatku, neštěstí. Pochopíme-li, že chaos je ten pravý úspěch a vědět dosud nepoznané není v naších silách, přijmeme-li, že nebýt si jist je naše jediná jistota, najdeme se. Kameny jsou kluzké, vody dálek divoké, přesto je v tom určitá síla. Nekráčet slepě v nové poprvé.

Ezra Molitor