NAZÍ
kůže připomíná mlhu
jelikož obnaženě skrývá
uzamčená dvířka
nás samých
jako mlha střípky skutečnosti
nahota nás zcela odhaluje
zároveň schovává za stud červených tváří
mlha odkrývá nedokonalosti světa
tak že je přikrývá víčky
ty přikrýváš jimi oči před nahými lidmi
mlžno v údolí
mlžno v hlavě
mlžno vpředu
mlžno vzadu
mlžno mezi tebou a mnou
našeptáváš mi
vejdi do mlhy
rozfoukni lístky svého nahého těla
svlékni se z kůže
uvidíš však jen plující vzduch
ten ale dýcháš
a v oparu tvého dechu
začínají tančit neznámé múzy
jinak mlžíme
ani o tom nevíme
vejdi do labyrintu mlhy
ztrať se
nalezneš věci o kterých nemáš tušení
svlékneš se z kůže
rozfoukneš lístky svého nahého těla
až zůstaneš jenom ty
Magdaléna Válková