Je to již pět let od posledních prezidentských voleb, a tak zase přišel čas zvolit z několika možných kandidátů novou hlavu státu. Volební místnosti pro první kolo se otevřely 13. a 14. ledna, kdy mohl každý plnoletý občan vhodit do volební urny obálku s hlasovacím lístkem a hlasovat tak pro jednoho z celkově osmi kandidátů. V prvním kole nezískal žádný z kandidátů více než 50 % hlasů. O novém prezidentovi tedy rozhodlo druhé kolo voleb (27. a 28. ledna), ve kterém se spolu utkali dva nejúspěšnější kandidáti prvního kola (armádní generál ve výslužbě Petr Pavel a bývalý premiér Andrej Babiš). Ve druhém kole získal Petr Pavel 3 359 151 hlasů (58,32 %) a Andrej Babiš 2 400 046 hlasů (41,67 %). Novým prezidentem se tedy stal Petr Pavel.
Kdo může volit?
Volit může každý občan starší osmnácti let. Této hranice stačí dosáhnout druhý den voleb. Volit lze pouze ve volební místnosti spadající pod volební okrsek, kde je volič přihlášený k trvalému pobytu (v Rožnově je pro letošní volby 14 okrsků). Volit lze ale i v jiném okrsku, nebo dokonce i v zahraničí. V případě volení v jiném okrsku je potřeba zažádat o voličský průkaz. O ten lze zažádat na úřadě nejpozději 7 dní před volbami do 16 hodin. Průkaz je platný pouze pro jedny volby a jeho držitel může volit v jakémkoliv volebním okrsku.
Kdo může být zvolen hlavou státu?
Prezidentem či prezidentkou může být zvolen jakýkoliv občan, který má právo volit, je starší čtyřiceti let a nebyl by zvolen potřetí za sebou. Zvolen nemůže být někdo, kdo v minulosti porušil ústavní pořádek nebo byl potrestán za velezradu. Případný kandidát musí také získat podporu alespoň 20 poslanců (v letošních volbách například Jaroslav Bašta – 20 poslanců nebo Andrej Babiš – 56 poslanců), 10 senátorů (například Pavel Fischer – 30 senátorů, Tomáš Zima – 13 senátorů nebo Marek Hilšer – 13 senátorů) nebo nejméně 50 000 podpisů občanů (například Karel Diviš – 50 007 podpisů, Danuše Nerudová – 82 413 podpisů nebo Petr Pavel – 81 083 podpisů).
Něco málo z historie
Volba prezidenta tak, jak ji známe dnes, proběhla poprvé až v roce 2013. Do tohoto roku byl prezident volen nepřímou volbou. Ta proběhla na schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu a byla podobná volbě, jak ji známe dnes. V prvním kole byl prezidentem zvolen kandidát, který získal více než 50 % hlasů poslanců i senátorů. Do případného druhého kola postoupil kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Poslanecké sněmovně a kandidát s nejvyšším počtem hlasů v Senátu. Ve druhém zvítězil kandidát, který, stejně jako v prvním kole, získal více než polovinu hlasů poslanců i senátorů. Pokud by Parlament nezvolil prezidenta ani v druhém kole, konalo by se třetí kolo volby, ve kterém by byl zvolen takový kandidát druhého kola, který získal nadpoloviční většinu možných hlasů. Pokud prezident nebyl zvolen ani třetím kolem, volby se opakovaly.
Pravomoci prezidenta
Prezident má jako hlava státu určité pravomoci stanovené Ústavou nebo jinými běžnými zákony. Ne všechny pravomoci jsou ale absolutní. K některým rozhodnutím potřebuje hlava státu také souhlas (podpis) předsedy vlády (pravomoci s kontrasignací). Mezi prezidentovy pravomoci patří například:
Podepisování zákonů a jejich vetovaní – Prezident může do 15 dnů od předložení vrátit společně s odůvodněním poslanecké sněmovně navržený zákon. Tato pravomoc neplatí u ústavních zákonů nebo v případě, že by nadpoloviční většina poslanců toto veto přehlasovala.
Udělování milosti, amnestie či abolice – Pokud se prezident domnívá, že se soud dopustil chyby, může zmírnit nebo zcela odpustit trest v již skončených případech buď pro jedince (milost), nebo hromadně (amnestie). Prezident může také se spolupodpisem premiéra udělit v trestních řízeních abolici neboli nařídit, aby se řízení nezahajovalo, a v případě, že již bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.
Předčasné ukončení mandátu
Ve výjimečných případech se může stát, že funkční období prezidenta bude předčasně ukončeno a pozice hlavy státu zůstane neobsazená. V takovémto případě by se pravomoci prezidenta rozdělily mezi předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny (případně předsedu Senátu). Předsedovi vlády by připadla většina pravomocí vyžadující jeho kontrasignaci (udělování amnestie, jmenování profesorů a rektorů veřejných vysokých škol, jmenování a odvolávání předsedy Akademie věd a další). Určité pravomoci, které nevyžadují souhlas premiéra, by zase připadly předsedovi Poslanecké sněmovny (jmenování členů Bankovní rady České národní banky, jmenování soudce Ústavního soudu a další). Předsedovi Senátu by připadly pravomoci bez kontrasignace v případě, že by byla Poslanecká sněmovna rozpuštěná. Pozice hlavy státu může být neobsazená v případě, že je prezident odsouzen za velezradu nebo hrubé porušení ústavního pořádku, prezident zemře nebo pokud se své pozice vzdá. Úřad prezidenta může také zůstat prázdný, pokud funkční období stávajícího prezidenta skončí a nově zvolený prezident ještě nesloží slib nebo pokud nový prezident ještě nebyl zvolen.
Martin Vrána
