Anna Lenomarová

Ve dvou zářijových týdnech 11. 9. – 22. 9. měli žáci naší školy možnost lekce základní sebeobrany. Každá třída měla možnost dvou lekcí, při kterých se žáci naučili kapičku teorie, ale hlavně základní prvky sebeobrany, které jim mohou pomoci při útoku jakéhokoliv agresora. 

Tyto lekce se týkaly žáků ze třídy 3. A8 až po třídy 7. A8, 3. A a 3. B. V první lekci měli žáci možnost se seznámit se třemi lektory z Valašského Meziříčí. Pánové David Hladil, Martin Hnilica a ,,Lazi“, celým jménem Lazaros Vasiliadis, je hned ze začátku seznámili s průběhem lekcí a také se základními informacemi o sobě. Poté žáci vyslechli menší výklad o obezřetnosti, možném nebezpečí, jak poznat agresora, jak se zachovat, co dělat a jak útoku zabránit. Někteří žáci také vyslechli pár příběhů, ve kterých byly uplatněny schopnosti, které se budou učit.  

Žáky čekala také praktická část. Jako první je lektoři naučili, jak pouze verbálně zabránit útoku. Případně, jak si říct o pomoct či jak pomoct ostatním. Upravili postoje tak, aby člověk vypadal silně, aby si na něj případný agresor nedovolil.  Poté přišly neverbální prvky. Lektoři učili žáky, jak zastavit agresora použitím ,,mečové ruky“, prvku z aikida. Žáci si vyzkoušeli i přelomit ruce navzájem, přičemž zjistili účinnost tohoto prvku. Studenti na sebe zkoušeli simulovat útoky a bránit se proti nim. Další techniku, kterou si studenti vyzkoušeli, byla lehčí paralyzace útočníka speciálním výkopem (nakopat do rozkroku). Toto cvičení bylo procvičeno žák proti žakovi, avšak ten, který měl být paralyzován, měl ochranný štít. Studenti si toto mohli vyzkoušet i na samotných lektorech. Studenti byli také učeni, jak agresora udeřit do hlavy. Při procvičování jeden žák držel na rameni medicinbal a druhý do něj bouchal rukou. Sice mnoho žáků nevědělo, jak udeřit správně, tedy je po této aktivitě bolelo zápěstí, ale byla to jedna z nejoblíbenějších aktivit. Po lekci měli žáci možnost poptat se lektorů na otázky jakéhokoliv směru.  

Z mého pohledu byla tato celá akce velice úspěšná. Mě samotnou to toho spoustu naučilo. Za třídu 4. A8 mohu říct, že to většinu bavilo a ta samá většina si také stojí za názorem, že to bylo užitečné a mohou to využít. Ptala jsem se také pár lidí z jiných tříd a shodli se, že to bylo velice užitečné. Cituji: ,,Bylo mi to k něčemu? Asi možná? Vím, co dělat, vím, jak se chovat a jak případně pomoct ostatním.“ žákyně 2. A. Samozřejmě se našly i negativní ohlasy. Někteří se ze začátku báli lektorů a nelíbil se jim jejich chladný přístup. Jiným toto zase sedělo k významu celé akce. Po vyprchání prvního dojmu všichni zjistili, že jsou lektoři doopravdy v pohodě a budou je schopni něco přiučit. Povětšinou se také tázaní shodli na faktu, že lektoři předali to, co měli, a pobavili publikum. Cituji: ,,Lektoři byli zkušení a rozhodně věděli, o čem mluví a co nám chtějí předat.“ žákyně 1. A. Za mě bych tuto akci zhodnotila kladně a úspěšně, lektoři byli milí a nápomocni se špetkou sarkasmu, ale seriózní přístupem. A souhlasím, doopravdy vypadali, že mě zavřou do sklepa, ale přežili to všichni.