Ekologická konference v Glasgow

Ve dnech 31. října až 12. listopadu 2021 ve skotském Glasgow proběhl ekologický summit OSN. Setkání se konalo pod záštitou Spojeného království a Itálie. Původně se tato akce měla konat již na podzim 2020, ale kvůli pandemii covidu-19 byla odložena. Konference je označována zkratkou COP26, což znamená v pořadí 26. konferenci stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UN Climate Change Conference). Mezi zúčastněnými nechyběli například prezident Spojených států Joe Biden, německá premiérka Angela Merkelová či francouzský prezident Emmanuel Macron. Za Českou republiky přicestoval premiér Andrej Babiš.

Celé dva týdny se jednalo o globálním oteplování a o celkových změnách klimatu ve světě. Odborníci a komentátoři se však shodují v tom, že setkání nepřineslo řešení klimatické otázky, ale jen částečné dohody zúčastněných stran. Navíc chyběli důležití hráči – Rusko a Čína, kteří jsou ve světovém měřítku znečišťovatelé číslo jedna. Výsledkem letošní konference je Glasgowský pakt o klimatu, který požaduje, aby se změnily závazky jednotlivých zemí v oblasti podnebí. Vyzývá zejména ke snížení spotřeby uhlí při výrobě elektrické energie (bohužel však nikoliv k úplnému ukončení jeho využívání) a směřuje k přizpůsobení se klimatické změně. Zúčastnění představitelé se také dohodli na snížení využívání fosilních paliv, zastavení odlesňování půdy do roku 2030 a snížení emisí metanu (také do roku 2030). V oblasti automobilového průmyslu se jednalo o zaměření na výrobu bezemisních aut do roku 2040. Pokud budou všechny závazky konference splněny (což je velmi nepravděpodobné), oteplí se planeta o 1,8 stupně Celsia, přičemž původním cílem dohody z Paříže bylo 1,5 stupně. I z tohoto hlediska lze považovat summit za neúspěšný.

Andrej Babiš ve svém projevu kritizoval „Zelenou dohodu pro Evropu“ (cíl Evropské komise dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality). Uvedl, že Evropská unie jejího naplnění není schopna docílit bez spolupráce Číny a Spojených států Amerických, jelikož tyto dvě země jsou zodpovědné za 15% světové produkce emisí. Jeho projev byl veřejností označen za nevhodný.

Setkání ve Skotsku doprovázelo několik akcí různých ekologických skupin požadujících lepší výsledky jednání. Jedna z nich nesla název „Fridays for Future“, kdy účastníky byli převážně studenti. Mimo jiné vystoupila i švédská klimatická aktivistka Greta Thunberg a den poté se k protestujícím připojilo asi deset tisíc lidí.

Jednou ze zajímavostí summitu je výzva předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové k podpoře ekologických způsobů dopravy. Paradoxně právě doprava mnoha účastníků do Glasgow se stala terčem ostré kritiky, kdy na tamním letišti přistálo asi 400 soukromých letadel. Těmi přiletěli například šéf Amazonu Jeff Bezos, anglický princ Charles, premiér Spojeného království Boris Johnson nebo americký prezident Joe Biden. Množství letadel způsobilo kolaps letiště a většina strojů musela uletět až o 50 kilometrů více, aby se uvolnila dráha k přistání. Tento exces dostal do atmosféry asi třináct tisíc tun oxidu uhličitého, načež Joe Biden na konferenci zdůraznil důležitost snížení emisí. Někteří státníci však naproti tomu využili pravidelnou leteckou linku, například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Část delegátů, kteří se do Skotska vydali vlakem, zdržel strom spadlý na trať během bouře.

Šimon Vrzala