FOMO
FOMO
Už jste někdy podlehli časově omezené slevě e-shopu, nebo nabídce vašeho kamaráda s omezenou lhůtou na odpověď? V tom případě máte i vy co dočinění s čím dál známějším fenoménem FOMO. Tato celosvětově známá zkratka znamená Fear Of Missing Out, neboli v češtině „Strach ze zameškání“. Výraz vznikl roku 2004. Použil ho jeden student z Harvard Business School, Patrick James McGinnis. Výraz byl poprvé využit ve studentském článku napsaným právě jím. Patrick tehdy porovnával rozdíl mezi FOMO a FOBO (Fear Of Better Option). Princip tohoto strachu pochází z myšlenky „ponecháni na okraji společnosti“. Kdykoliv odřeknete být součástí nějaké události, výprodeje, nebo eventu, hrozí vám šance prožití FOMO. Jestliže něco takového odmítnete začnou vám hlavou projíždět otázky typu „Nemeškám něco důležitého?“ nebo „Když dnes nepůjdu, pozvou mě příště na takovou akci?“. Díky těmto myšlenkám vzniká sociální nátlak, a může vzniknout s tím spojená situace, na kterou bychom odpověděli jinak než za normálních podmínek.
Důvod, proč na nás tento efekt působí, je schován v našem mozku, který tuto reakci vyvolává. Chce se totiž bránit proti situacím, jako FOMO, a proto schvalujeme věci, které nás nevystaví pocitům onoho efektu. K tomu zařídí podvědomí, abychom si změny v chováni vůbec nevšimli.
Strach ze zameškání tu s námi je velice dlouho. Každý, kdo souhlasil s nabídkou, jen kvůli strachu z neopakování události se stal jeho obětí, ale výskyt fenoménu se za posledních několik let mnohonásobně zvýšil. Čím víc vzniklo sociálních sítí, online her a reklam, tím více využívaly firmy a korporace FOMO pro svůj prospěch. V reklamách se dodnes využívají obrovské slevy, k nimž za pár dní, už nikdo nebude mít přístup. Sociální sítě zase tahají nitkami pomocí nutkání stále kontrolovat, jestli nevyšel nějaký nový příspěvek nebo video od vašeho oblíbeného tvůrce. Jakmile se připojíte např. na Instagram, máte o všem přehled, ale co když jsi ho právě vypnul a zrovna vyšlo něco důležitého? A tak u aplikací, jako Instagram, či TikTok, přerostlo FOMO často až k závislosti. A hry používají kouzlo exkluzivního obsahu. Čím větší měrou je věc unikátní nebo exkluzivní, tím je pro lidi více žádoucí. Každý chce tu jedinečnou věc, kterou nemá nikdo jiný.
Byť se může zdát, že FOMO má odvždy špatné účinky na lidi, opak je pravdou. Efekt se stal špatným, až s příchodem firem, jež ho chtěly využívat pro výdělek. Ale sám o sobě špatný není. Přinutí vás nezůstat na židli a něco dělat. Musíme se smířit s tím, že patří k naší podstatě. Fenomén znamená část lidskosti bez které by lidstvo nemohlo být takové, jak ho známe. Nejlepší je si dávat na strach ze zameškání pozor, ne ho úplně potlačit.
Štěpán Adámek