Americké volby 2022

Ameriku letos na podzim čekaly trojnásobné volby – do senátu, do sněmovny reprezentantů a guvernérské volby. Hlavní konkurenti jsou, jak už je dlouholetou tradicí, republikáni a demokraté. Volby v Americe spočívají na několika úrovních – na federální a státní, přičemž státní jsou senát a sněmovna a federální guvernérské volby.

Volby do sněmovny se konají každé dva roky, a to v úterý (tzv. volební superúterý). Volí se přímo. Každý stát má minimálně jednoho zástupce, celkem 435 vybraných celými Spojenými státy. Funkční období reprezentantů je takto krátké kvůli častým změnám názorů společnosti a jednotlivých voličů. Každé dva roky můžeme sledovat velmi těsné boje o získání sněmovny, ale většinou lze předpokládat, že strana, která měla navrch v minulých letech, si lehce pohorší, a naopak ta druhá si tedy mírně polepší. Letos to není jinak, minulé dva roky byli v čele demokraté, zato letos vyhráli republikáni ziskem 219 křesel, což je však o pouhých 7 reprezentantů více, než získali právě demokraté.

Volby do senátu fungují na jiném principu. Každý stát má v senátu dva své zástupce, výsledkem tohoto je rovnost všech 50 států. Dříve byli senátoři voleni nepřímou volbou, volili je zástupci parlamentů jednotlivých států, ale v roce 1908 se přešlo na volbu přímou. Každý senátor zvolením získá šest let ve funkci, avšak každý sudý rok se obmění třetina z nich, stejným systémem, jako máme u nás. Letošní výsledek ještě není znám, protože ve státě Georgia stále probíhá druhé kolo. Pokud si zvolí demokratického senátora, dopadnou volby remízou, pokud ale ne, získají nadpoloviční většinu republikáni.

Každé čtyři roky se volí i guvernér každého státu. Stane se tedy jeho pomyslnou hlavou. Kritéria kandidátů se jednotlivě liší, většinou musí být starší třiceti let a zároveň musí být minimálně tři roky platným občanem daného státu. Některé celky si volí i viceguvernéra, který zastupuje a vykonává práci v případě, že guvernér není schopen jejího výkonu. V případě smrti nebo rezignace ho nahrazuje a přebírá jeho veškeré pravomoci. U těchto voleb platí to stejné, co u sněmovních, a to, že strana, která má teď převahu, v dalších volbách pravděpodobně prohraje. Letos se to výjimečně nestalo. Vedení udrželi republikáni převahou 26 proti 24 guvernérům.

V duchu těchto voleb se neslo i to, že za dva roky bude volen prezident. V republikánské straně se rýsuje možná kandidatura Donalda Trumpa. Převážná většina Američanů by podle odborníků bývalého prezidenta volila. Spokojenost s vládou Joea Bidena klesla na 38 %, i když ve volbách vyhrál nadpoloviční většinou. Způsobil si to, podle voličů, hlavně špatnou vládou nad demokratickou stranou. Už jen čas ukáže, jestli bude opět kandidovat a znovu se postaví do boje s Trumpem.

Vojtěch Prstek