Střídání času

Střídání letního a zimního času je v posledních letech problémem celé Evropy. Konkrétně otázka, zda jsou tyto změny vůbec důležité. Čas jednou za půl roku posouvá nejen naše Česká republika, ale s ní i celá Evropa.

V České republice se čas mění již čtyřicet let. Každý rok poslední neděli v březnu a říjnu se čas přesouvá buď o hodinu dopředu, nebo dozadu. V průběhu roku se tedy vystřídají dva časy – zimní a letní. Letní čas začíná v březnu a končí v říjnu. Na konci března se hodiny posunou ze 3:00 ráno na 2:00. V říjnu se opět vracíme k zimnímu času, tedy ručičky se posouvají opačným směrem, a to ze 3:00 hodin na 2:00.

Již několik let se diskutuje o ukončení časového „zmatku,“ jenž je pro některé komplikací, pro jiné zase výhodou. Evropská unie ale stále není rozhodnutá, zda se tak stane. Důvodem je hlavně fakt, že mnoho států ještě neví, jaký čas je pro ně ten „správný“ – zda zimní, či letní. Přirozeně správný a původní je ten zimní, který ale ne každému vyhovuje. Pojem zimní čas vlastně není odborným názvem, správně se nazývá středoevropský. Zimní čas je tedy jen jakousi uměle vymyšlenou přezdívkou, aby se odlišil od času, který používáme v létě.

Výhoda změny těchto časů je například fakt, že kdyby po celý rok zůstal jen čas zimní (středoevropský), bude slunce v letních měsících vycházet již kolem půl čtvrté hodiny ranní a zapadat před osmou hodinou večer. Přece jen je více lidí, kteří jsou aktivnější večer (a uvítají prodloužení denního světla), než těch, kteří vstávají už v půl čtvrté ráno. Proto zimní čas přechází na letní a východ slunce se tak posouvá na půl páté ráno a západ na dobu okolo deváté. Tato změna tedy prodlouží letní večery. Většina lidí se pak ptá, proč nepoužíváme letní čas i v zimě, když je pro nás vyhovující. Odpověď je jednoduchá. Slunce by v zimě vycházelo až v půl deváté ráno, a zapadalo před pátou hodinou večer (představte si, že svačíte při východu slunce).

Dalším důvodem této změny je šetření elektřiny. Delší doba světla nás nenutí si večer uměle rozsvítit. Kdyby se stmívalo již dříve, lidé by museli svítit delší dobu. V dnešní době plné elektroniky, jež také bere mnoho elektrické energie, je tento fakt už asi jen jednou z vedlejších výhod této změny.

V něčem tedy střídání času výhody má a je opodstatněné, ale v jiných ohledech je jeho účel sporný. Evropská unie se již dlouhou dobu rozhoduje, zda ustálit jeden čas pro celý rok (a který) či nikoliv. Stále se ale k žádnému závěru nedopracovala. Můžeme ale doufat, že rozhodnutí padne brzy a přinese pozitivní dopad.

Šimon Vrzala