Očkování

Historie

Lidstvo se po celou existenci na Zemi muselo potýkat s nemocemi a hledat způsoby jak je léčit a předcházet jim. Jedním ze způsobů jak předejít nemoci je nyní často zmiňované očkování neboli vakcinace. Poprvé se metody podobné očkování používaly již před tisícy lety ve staré Číně, kde se jako ochrana proti pravým neštovicím používaly stroupky s neštovic nakažených lidí. Avšak první vakcinaci tak, jak ji dnes známe ,vyvinul Edward Jenner v 18. století. Ten si všiml, že dojičky krav, které prodělaly kravské neštovice jsou imunní proti těm pravým. Naočkoval proto osmiletému chlapci hnis ze stroupků kravských neštovic. Chlapec již po šesti týdnech projevoval imunitu proti pravým neštovicím.

Jak vakcinace funguje

Lidské tělo je od narození schopné rozpoznat cizí buňky, není ale vycvičeno s nimi bojovat. Očkováním se do těla dostane malé množství cizího viru.Vir většinou bývá oslabený nebo již mrtvý,ale stále dokáže aktivovat imunitní reakce. Imunitní systém se tak naučí vir lépe rozpoznat a tělo s ním v budoucnu nebude mít tolik problémů. Společně se samotným virem se ve vakcíně nachází také pomocné látky (adjuvans), které posílí reakci imunity a zároveň prodlouží přítomnost oslabeného viru v krvi, což má za následek i snížení počtu potřebných vakcinací.

Vedlejší účinky

Jestliže není vir dostatečně oslaben, může se v těle rozšířit a vyvolat nemoc, proti které se očkuje. Takto vyvolaná nemoc ale není nějak výrazná, dlouhodobá, ani nebezpečná a tělo se viru naučí odolávat i do budoucna (takže účel očkování je splněn). Některé adjuvancia mohou být velice efektivní ve vyvolání imunitní reakce. Na druhou stranu mohou vyvolat reakce v místě vpichu, jako třeba zrudnutí, bolesti, nebo vznik jizvy.

Očkování u nás

V České republice se zavádí očkování i povinně. Jedná se o vakcíny proti černému kašli, dětské obrně, příušnicím, spalničkám, záškrtu a dalším. Jedná se o velice závažné nemoci a zároveň o dlouhodě prověřené vakcíny. Očkováno je takzvanou formou očkovacího kalendáře. Očkování je prováděno především u dětí (což je vzhledem k hrazení péče pojišťovnou vhodné i u nepovinných očkování). I v Česku se však vyskytují odpůrci očkování a několik takových vynesla na světlo i koronovairová krize a s ní spojená vakcinace. Nicméně je dobré podotknout, že, co se povinného očkování týče, dokonce i Evropský soud pro lidská práva v roce 2021 rozhodl, že povinná vakcinace neporušuje práva soukromého a rodinného života (šlo o případ rodičů odmítajících vakcinovat své potomky.

Hlavním názorem proč očkovat, a který je často rozebírán i ve spojitost i s koronavirovou pandemií, je to, že nechráníme pouze sebe, ale i naše okolí. Neboť vysoká proočkovanost je skutečně to, díky čemu závažné nemoci nemohou zasáhnout naše zdraví. Nikdo nemoc neroznáší, nikdo nemoc nechytne…

Martin Vrána