České předsednictví v Radě EU

Jedna z hlavních zpráv posledních tří měsíců: Česká republika od 1. července 2022 začala na dalších šest měsíců předsedat Radě Evropské unie. Co to ale znamená?

Podstatou předsednictví je, že daný ministr vlády, která řídí předsednictví (to je momentálně Česko), se může více zabývat některými tématy a jiné upozadit. Měl by však zůstat nestranný. Tři po sobě jdoucí předsednictví se nazývají „trojky“. My ji máme s Francií (ta nám předsednictví předala) a se Švédskem (těm předsednictví předáme my).

Priority našeho předsednictví jsou:
– Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny
– Energetická bezpečnost
– Posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru
– Strategická odolnost evropská ekonomiky
-Odolnost demokratických institucí

Tato témata tedy chce naše vláda probírat. Naopak chce upozadit např. klimatickou politiku nebo situaci v Polsku a Maďarsku. Klimatickou situací se ale tak či tak bude předsednictví muset zabývat.

Tohle si nepleťme!

Česká republika předsedá Radě Evropské unie (Radě ministrů). V ní zasedají ministři a projednávají téma svého „oboru“, např. ministři financí. Každého půl roku se střídá předsednictví této instituce. V Evropské radě jednají prezidenti a premiéři členských států. Rada Evropy zahrnuje i některé nečlenské státy Evropské unie. Sídlí ve Štrasburku a je nezávislá na Evropské unii.

A co angličtina?

Podle článku ze 17. února 2022 v deníku Hospodářské noviny neovládá minimálně pět současných ministrů znalost angličtiny a musejí tak využít služby tlumočníka. Pro formální jednání to není žádný větší problém, pro to neformální ale značná překážka.

Logo a motto předsednictví

Logo představuje dvacet sedm střelek kompasů rozdělených na dva klíny, z nichž každý má barvu shodnou s barvami na vlajce daného státu Evropské unie. Klín má odkazovat na českou vlajku. Kruhové rozmístění střelek odkazuje na vlajku Evropské unie a střelky směřují na zeměpisnou polohu jednotlivých států.

Mottem předsednictví jsou slova „Evropa jako úkol“.

Hlavně ne jako minule!

Aneb narušení předsednictví: V samostatné historii České republiky proběhlo hlasování o nedůvěře vládě několikrát. To poslední vyhlásila opozice v září. Nedůvěra se ale vyslovila jen jednou, a to v roce 2009. U moci tehdy byla vláda Mirka Topolánka a Česká republika se zrovna ujala svého prvního předsednictví. Zbytek předsednictví byl prezidentem Milošem Zemanem jmenován předsedou vlády ředitel Českého statistického úřadu Jan Fischer. To bylo pro předsednictví jedině špatně. Hlasování o nedůvěře proběhlo i během našeho druhého předsednictví. Podle očekávání se ale poslancům hnutí ANO a SPD nepodařilo přehlasovat zbytek sněmovny a vláda Petra Fialy je tedy u moci i nadále. Pro vyslovení důvěry bylo 106 ze 193 poslanců.

Jan Urda