Jan Urda
20. listopadu 2023 se česká reprezentace utkala na Andrově stadionu s reprezentací Moldavska a díky výhře 3:0 postoupila na EURO 2024 v Německu. I přesto, že se cíl zdařil a na finálovém turnaji nebude Česko chybět, kvalifikací jsme rozhodně neproplouvali hladce a pravidelně jsme sledovali utrápené výkony našeho týmu.
Celou kvalifikaci jsme rozehráli 24. března v Praze s Polskem. Nad účastníkem Mistrovství světa v Kataru v čele s hvězdou Lewandowskim tým vyhrál 3:1. První dva góly jsme navíc vstřelili v prvních třech minutách. Při rozlosování skupin se našimi soupeři kromě Polska stali ještě Albánie, Moldavsko a Faerské Ostrovy. Suverénně tedy nejlehčí skupina a našeho jediného konkurenta porážíme. Neskutečná euforie a po prvním zápasu i jasné závěry, postup je náš! Po nepovedené kvalifikaci na poslední mistrovství světa navíc příjemná vzpruha. Poté ale začaly výkony týmu prudce klesat dolů. Nejdříve bezgólová remíza v Moldavsku, ano, jasná výhra nad Faerskými Ostrovy 3:0, ale s vědomím, že je to naprostý fotbalový trpaslík, remíza a poté obrovská facka v podobě prohry 0:3 s Albánií a vážné debaty o odvolání trenéra Jaroslava Šilhavého, utrápená výhra nad Faery díky jednomu gólu z penalty, remíza 1:1 ve Varšavě a solidní vítězný konec 3:0 s Moldavskem. Celkem to tedy dělá čtyři výhry, tři remízy a pouze jednu prohru, co je tedy špatně? Hráli jsme totiž nejlehčí možnou skupinu, jednodušší to snad ani být nemohlo. A přesto jsme se o postup museli prát až do poslední chvíle. V dalším odstavci si tedy rozebereme faktory, které mohly hrát svou roli.
Prvním důvodem mohlo být podcenění soupeřů. U naší reprezentace a českých týmů vidíme, že proti těžším týmům se nám hraje lépe. Příkladem může být pár let stará remíza s Belgií či kolaps Slavie v lehké skupině Konferenční ligy minulou sezónu a proplouvání ve skupině náročnější Evropské ligy tuto sezónu.
Druhý důvod může být absence několika hráčů. V týmu nám chyběla pozice útočníka, který by střílel góly. Tento post zastával zraněný Patrik Schick.
Jedním z hlavních problémů mohou být interní problémy v týmu. Proti vedení reprezentace se vymezilo několik hráčů. Jedním z nich byl i Antonín Barák hrající za Italskou Fiorentinu. Jak již víme, většinu kvalifikace nehrál. Vedení celou dobu mlčelo. Nutno dodat, že to by se u jiných reprezentací rozhodně nemohlo stát. Před posledním srazem šli navíc Vladimír Coufal, Jakub Brabec a Jan Kuchta do Olomouckého klubu Belmondo. To je jeden z nejoblíbenějších klubů ve městě a lidé zde reprezentanty samozřejmě poznali a zjevně opilé natočili. Skončilo to vyhozením ze srazu. Jestli se fotbalisté do reprezentace vrátí a okusí atmosféru EURA, je nezodpovězená otázka, kterou se dozvíme do půl roku.
Posledním hlavním důvodem je trenér. Od roku 2018 vedl reprezentaci Jaroslav Šilhavý. Do sestavy nasazoval až na výjimky pořád stejný manšaft bez obměn. Po prohře 3:0 s Albánií byl navíc viditelně zlomený a po dlouhých debatách a kritice po posledním zápase kvalifikace sám rezignoval. Rozhodně nelze říci, že by jeho trvání u týmu bylo neúspěšné. Za pět let dovedl tým dvakrát na EURO, postoupil do elitní ligy A v Lize národů a například porazil výběr Anglie. A kdo přijde po něm? Možností je více. Aktuální trenér Slovácka Martin Svědík, trenér akademie Sparty Vítězslav Lavička nebo muž působící především na Blízkém východě – Ivan Hašek. Další možností je pak trenér z ciziny. Tato varianta je však risk, Slovákům to s Italem Calzonou zatím vychází, u sousedů z Polska a portugalským trenérem Fernandem Santosem, jenž vyhrál s Portugalskem EURO 2016, to byl zase propadák. Jednou z méně pravděpodobných možností je trenér pražské Slavie Jindřich Trpišovský, který by tým vedl zřejmě pouze dočasně.
Tohle tedy byla kvalifikace na EURO 2024 v Německu. Z jednoho úhlu povedená, z druhého zase ne. Uvidíme tedy, jak se nám na mistrovství bude dařit a jestli se zmíněné problémy s příchodem nového trenéra podaří vyřešit. Nezbývá než doufat, že ano a tým se po dlouhé době opět ocitne na výsluní, třeba na Mistrovství světa uskutečněném v Kanadě, USA a Mexiku v roce 2026.