Výstavy 2022

Již v předminulém čísle časopisu Gústav jsem se zaobírala výstavami, v minulém pro změnu koncerty. Ráda bych navázala na své předchozí články dávkou nových zajímavých událostí, o kterých vám, našim čtenářům, doporučuji si přečíst. Tentokrát přináším místopisně nesourodý výběr. Dvakrát vás pozvu do Prahy a jednou představím akci rožnovskou. Dvě výstavy je stále možné si prohlédnout a na třetí, již proběhlou, budou navazovat stejno-tematické výstavy v hlavním městě i okolí. Všechny výstavy dokazují i přes stávající situaci, že českou kulturu a ducha zvídavosti v (nejen) českých občanech jen tak něco nezastaví. Doufám, že i vás navnadí k zpestření vašeho každodenního programu, i přes vzdálenost, kterou je nutné za nimi urazit.

Já bych rád k betlému

17.12. 2021 – 30.1. 2022

Rožnov pod Radhoštěm/ Brillovka, velký sál

Vánoční atmosféru navodilo přes šedesát betlémů vystavených v útulných prostorách areálu Brillovky. Betlémy zde vystavené vyprávěly dlouholetou tradici betlémářství nejen v našem kraji. Betlémy pocházející z Valašska, Lašska a severovýchodní Moravy ukazují stopadesátiletou tradici dnes znovu ožívající. Zmíněná tradice je obecně stará asi 800 let a až do barokního období měla čistě náboženskou funkci (připomenutí si narození Ježíše Krista). Zatímco v období baroka tvořily betlémy zejména profesionální umělci, později bylo betlémářství předáno do rukou řezbářů samouků a drobných řemeslníků. V minulém století došlo po válce k obrovskému útlumu betlémářství, svou renesanci zažilo až v 90. letech. Dnes plní i funkci estetickou a tradiční.

Vystavované betlémy jsou převážně v barvě přirozené – barvě dřeva, přičemž právě struktura dřeva na díle vyniká, byť je doplněna o velice přesné detaily. Nicméně betlémy můžou být malované, z modelovatelné hmoty, z papírmaše i jiných materiálů. Betlémy jsou rovněž buď pohyblivé, statické nebo reliéfní, prosté nebo se stovkami figur. Hlavními pořadateli akce jsou členové Spolku českých betlémářů, založeného roku 2006, v čele s předsedou Ivanem Hejtmánkem, který neváhal několikrát akci navštívit a ochotně příchozí seznamoval s rozličnými vystavenými díly.

Buddha zblízka

3.12. 2021 – 24.4. 2022

Praha/ Valdštejnská jízdárna (součást Národní galerie Praha)

Poutavou výstavu nachystala i Národní galerie Praha v netradičních prostorách Valdštejnské jízdárny. Popisuje životní cestu Buddhy Šakjamuniho (princ královského rodu Šákjů), učení jeho následovatelů, šíření a vliv buddhismu v Asii i ve zbytku světa. První část se věnuje přerodu prince Siddhárthy v nám známého duchovního vzoru Buddhy (Buddha nebyl nikdy vnímán jako Bůh, byl příkladem, vzorem učení buddhismu). Na patnáctimetrovém vystaveném svitku je sepsána jeho životní cesta, od minulých životů (podle legend král Šibi a Chlapec ze sněžných hor), narození Siddhárthy, jeho dětství, jeho osudové setkání s nemocným, umírajícím a starým mužem (v buddhismu často vyobrazovaný motiv) až po odchod z královského paláce a následnou cestu ke vstupu do nirvány. Zmíněný svitek pochází z Japonska, kam buddhismus pronikl už v stoletím osmém stejně jako do jiných asijských států.

Výstava ukazuje i svět po Buddhově odchodu, relikviářskou tradici, modlitby, a ukazuje artefakty s Buddhovou podobou staré stovky let. V průběhu výstavy jsou kromě exponátů i audiovizuální koutky s promítanými tematickými filmy, dále ukázka výroby origami a jiné aktivity. Výstavu je možné navštívit až do druhé poloviny dubna.

Falza? Falza!

19.11. 2021 – 1.5. 2022

Praha/ Šternberský palác (součást NGP)

Co je to kopie, imitace, napodobenina a falzum, vysvětluje výstava ve Šternberském paláci. Předkládá totiž rozličná díla sesbíraná z různorodých sbírek, které jsou, nebo mohou být, falzifikáty a napodobeniny starých mistrů. Existuje však veliký rozdíl mezi pouhou imitací a inspirací a zcela identickým falzifikátem, vydávající se za dílo originální. Falzifikaci neunikli světoví umělci Rembrandt van Rijn a Leonardo da Vinci, ani čeští mistři, třeba Jan Zrzavý. Největší sběratel umění své doby byl kupříkladu František Ferdinand d’Este, který, pokud nesehnal originální dílo, zažádal alespoň o kopii. I tak se do (nejen) jeho sbírek dostaly falzifikáty, na první pohled nerozeznatelné od originálu.

Jak ale odhalit podvod? Výstava zahrnuje i malou laboratoř, ve které si návštěvníci mohou práci odborníků vyzkoušet. Restaurátoři a znalci využívají různé metody.  Rentgen a infračervená rekflektografie prozradí, zda se pod viditelným obrazem neskrývá původní malba či podkresba. Známé radiouhlíkové datování pak určí stáří díla. Není-li průkazná žádná neinvazivní metoda, je nutné odebrat z díla vzorek. Ten je podroben chemickému rozboru určujícího použité materiály, pigmenty, pojiva a příměsi. Nejčastěji padělatele zrazovala takzvaná pruská modř, barva, která se používala až od roku 1720, takže asi těžko mohlo jít o dílo třeba z patnáctého století. Nicméně odhalování je často haceno objevem, že dílo bylo v průběhu věků zrestaurováno či jinak přepracováno.

Takzvaný zlatý věk falzifikátů nastal ve 20.století, kdy vzrostl zájem o nákup uměleckých děl. Asi nejznámějším padělatelem této doby byl nizozemský malíř Han van Meegeren. Van Meegeren vytvářel falzifikáty děl jiného nizozemského umělce, Jana Vermeera, ze 17. století. Byl natolik úspěšný, že obalamutil nejen kupce děl, ale i odborníky, kteří po odhalení jeho falzifikátů, zapřisáhle tvrdili, že díla jim předložená, jsou jisto jistě originály. Van Meegerenův nejslavnější padělek Kristus a cizoložnice byl prodán za čtyři miliony liber Hermannu Göringovi, nacistickému pohlavárovi, z čehož měl padělatel po válce nemalé problémy. Obraz je k vidění na výstavě společně s druhým nejznámějším padělaným obrazem Van Meegerena – Emauzští učedníci.

V česku se padělatelská kauza řešila kolem roku 2008, kdy byla odhalena skupina padělatelů a překupníků falzifikátů.  Prodávali padělaná díla kristiana Kodeta, Josefa Čapka, ale především Jana Zrzavého. Tentokrát však šlo podvrhy rychle a snadno odhalit, stačilo se zaměřit na stáří materiálu a charakteristiku kresby a malby skutečných autorů ve srovnáním s předloženými díly.

Eliška Punčochářová