Jan Palach

Od roku 2013 je 16. leden známý v Česku jako „Den památky Jana Palacha“. Mnoho lidí ale ani neví, kdo Jan Palach byl, proto by bylo dobré si zopakovat, proč si tento den připomínáme a říct si i něco o Palachově životě.

činu předcházela okupace Československa v srpnu roku 1968. V noci mezi 20. a 21. srpnem začala vojska pěti zemí Varšavské smlouvy za podpory Komunistické strany Československa obsazovat letiště ČSR. Na letiště následně začaly přistávat letadla s vojenskými jednotkami. Po příjezdu tanků bylo přerušeno televizní a rozhlasové vysílání. Ústřední výbor KSČ přijal v prvních hodinách okupace usnesení, které zakázalo všem československým ozbrojeným složkám odpor vůči armádám Varšavské smlouvy. Pár dní před invazí se Jan Palach vrátil ze studentské brigády v Sovětském svazu. Po návratu domů se zúčastnil několika demonstrací a stávek proti okupaci, nicméně neviděl žádný významný pokrok. Začal proto uvažovat o radikálnějším činu, který by upoutal pozornost společnosti.

16.ledna 1969 odpoledne odeslal Svazu spisovatelů (orgán řídící kulturu v zemích SSSR) dopis, ve kterém vyzývá k okamžitému zrušení cenzury, zákazu šíření „Zpráv“ (deník vydávaný sovětskými okupanty) a generální stávce. Po odeslání dopisu si koupil několik litrů benzínu, kterými se u Národního muzea polil. Následně škrtl zápalkou a rozběhl se od kašny u Národního muzea směrem k Washingtonově ulici. Po necelých 100 metrech se jej pokusilo několik lidí uhasit kabáty. S těžkými popáleninami na většině těla byl převezen na nedalekou Lékařskou fakultu University Karlovy, kde byl i přes svůj vážný stav schopný komunikovat s lidmi. Byl s ním natočen krátký rozhovor, ve kterém vysvětluje proč se zapálil. Svůj čin nenazval pokusem o sebevraždu, ale akcí. Zemřel o 3 dny později, 19. ledna. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 byl velkým protestem proti neustupující okupaci. Smutečního průvodu se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí. Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho ostatky byly bez souhlasu roku 1973 zpopelněny a uloženy v jeho rodných Všetatech. V roce 1990 se urna s popelem Jana Palacha vrátila na Olšanské hřbitovy do Prahy. Roku 1991 mu byl udělen in memoriam Řád první třídy Tomáše Garrigua Masaryka.

V dopise, který se našel v Palachově kabátě se podepisuje jako „Pochodeň č. 1“. Zjevila se tak otázka: Kdo bude další? Dlouho to netrvalo a na protest proti okupantům vzplály další pochodně. Za druhou pochodeň byl označen Jan Zajíc, který se 25. února 1969 upálil podobně jako Jan Palach. Sebevraždy na protest proti sovětské okupaci pokračovaly a do konce dubna 1969 se z politických důvodů pokusilo o sebevraždu 29 lidí.

Začátkem roku 1989 probíhaly v Praze během tzv. Palachova týdne protesty zaměřené proti komunistickému režimu. Protesty byly rozháněny Veřejnou bezpečností za použití obušků, slzného plynu a vodních děl.

Palachův rodný dům byl v roce 2019 otevřen jako expozice Národního muzea. Po Janu Palachovi byla pojmenována například základní škola ve Všetatech, kterou navštěvoval, gymnázia v Praze a Mělníce, nebo náměstí a ulice mnoha měst Evropy. V Římě je po Palachovi pojmenováno náměstí Piazza Jan Palach, kde byla roku 1970 umístěna bronzová socha zobrazující Jana Palacha v plamenech.

21.srpna 2018 měl v den padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy premiéru film Jan Palach, který sleduje poslední měsíce Palachova života.

Martin Vrána