9. ledna se na naši školu po letech vrátila paní Nikola Valová. V knihovně se shromáždilo pár studentů, aby se zúčastnili besedy s paní spisovatelkou.
Všemu předcházely menší organizační změny, když první domluvený termín pro setkání nevyšel. Drobné nepochopení se způsobilo čtyřiceti pěti minutové čekání, které však nikomu nevadilo. Alespoň jsme poznali nové lidi s podobnými zájmy.
Druhý termín už byl úspěšnější. Paní spisovatelka dorazila s nadšením si s námi povídat. Možná čekala trochu více slov z naší strany. Obecenstvu zkrátka rozmluvit se nějakou chvíli trvalo.
Paní Valová určitě nemá nudný život. Už od začátku nás zahrnovala svými zkušenostmi. Studovala žurnalistiku v Olomouci. Tou se také nějakou dobu živila psaním do magazínů nebo v České televizi jako reportérka. Zajímavá je i její cesta k tvůrčímu psaní. Absolvovala kurz v Austrálii, kde se speciálně věnovala žánru povídek.
Beseda byla opravdu upřímná. Nešlo o pouhé povídání o krásách psaní a žurnalistiky. Dozvěděli jsme se, jak může být ve skutečnosti taková práce náročná, jaké jsou nároky na reportéra nebo jak dlouhá cesta vede k vydání vlastní knihy. Myslíte si, že jednoduše pošlete svůj rukopis? Dost možná Vám tento způsob nevyjde, možná budete muset svoji práci upravit, rovnou přepsat nebo si pomoct sami prostřednictvím samonákladu. Spisovatelstvím si pravděpodobně ani nevyděláte žádný balík. Za rukopis od nakladatele získáte jen malou finanční odměnu a útěchou zůstane jen dobrý pocit a kniha v ruce.
V ČR navíc chybí podpora mladých začínajících spisovatelů. Opět zde zasáhla inflace. Nakladatelé musí ve svých plánech škrtat a experimentovat by se jim nemuselo vyplatit.
Paní Valová je mimo jiné i herečkou, proto se její vyprávění stočilo i k rozepsaným scénářům. Prozradila nám, že jejím snem je svůj film zrealizovat a sama si v něm zahrát. Její práce by se teď měla točit kolem pohádek.
Vendula Zemanová
