Kdo je Kryštof Kolumbus?
Jméno Kryštof Kolumbus zná každé dítě v předškolním věku. Byl to muž, který si vydobyl slávu napříč celým světem. Narozen roku 1451 v italském Janově, kde měl každodenní kontakt s ligurským mořem, se rychle naučil umění námořnictví. Za mlada na lodi procestoval pobřežní vody Atlantiku od Britských ostrovů až po vzdálenou Ghanu v Guinejském zálivu v Africe. Během 4 výprav postupně objevoval pobřežní vody Karibiku.
Život před 4 osudovými plavbami
Nejprve bydlel se svou ženou Filipou Moniz Perestrelo, která mu porodila syna Diega, v portugalském Lisabonu. Jeho druhou družkou se po smrti manželky stala Beatriz Enríquez de Arana, s níž měl syna Fernanda. Kolumbus čerpal z mnoha historických cestopisných pramenů, za zmínku například stojí jeho o 200 let starší krajan Marco Polo, který podrobně popsal východní Asii a Čínu, nebo Paolo dal Pozzo Toscanelli, který žádal o dotaci na podobný projekt jako Kolumbus portugalského krále, který mu nevyhověl. Dále Seneca, Strabón, Aristoteles a další. Sebevzdělaný v geografii, astronomii a historii, vytvořil mladý Kolumbus plán, ve kterém chce nalézt novou, západní cestu do lukrativních vod Indie, Číny a Indonésie. Jeho plán našel zastání u samotných kastilských monarchů, královny Isabelly I. a krále Ferdinanda II. Mezi jeho sliby, které dal výměnou za dotaci výpravy, patřilo: dovezení obrovského množství zlata a dalších zdrojů, pomocí kterých znovu dobude Jeruzalém z rukou muslimů, nebo že rozšíří křesťanství na všechny obyvatele Země. To vše z objevených zemí na východě (západě).
První výprava
Dne 3. srpna Kryštof Kolumbus vyplouvá se třemi loděmi (Santa María, Pinta a Niña) a asi sty muži objevovat svět. Pintě již po třech dnech prasklo kormidlo, proto dobrodruh musel učinit zastávku na Kanárských ostrovech. 6. září Kolumbova flotila opouští poslední známý přístav. Posádka často měla halucinace a stížnosti na délku plavby. 11. října si Kolumbus poprvé všiml záhadného světla v dálce a o den později, 12. října, jak už asi tušíte, zakotvil v souostroví Bahamy, konkrétně na ostrově Guanahaní. Ostrov pojmenoval San Salvador a zabral ho ve jménu krále a královny Kastilie. Tamní domorodci jsou v zápiscích popsáni jako přátelští lidé s dobře stavěným tělem. Běhají nazí a beze zbraní. Protože se Kolumbus domníval, že se nachází v Indii, pojmenoval domorodce Indios, indiáni. 14. října ostrov opouští a o 14 dnů později stane na Kubě, 6. listopadu na ostrově Haiti, jež nazval Hispaniola, kde zřizuje pevnost Navidad. 24. prosince ztroskotala loď Santa María, největší z trojice. 12. ledna 1493 opouští Karibské moře a vydává se zpět do Španělska. S sebou bere 10 indiánských otroků a setkává se s prvním nepřátelstvím z jejich strany. Již 18. února kotví lodě Pinta a Niña na Azorských ostrovech, kde byli zajati Portugalci. Ve Španělsku byl slavnostně přijat a předkládá návrh na druhou, větší výpravu. Jedním z úkolů bylo také obrátit domorodce Nového světa na křesťanství, založit nové osady a přístavy.
Druhá výprava
Druhá expedice vyplula 25. září 1493 z Cádizu. Flotila čítala 17 lodí a asi 1000 osadníků. Cesta opět vedla přes Kanárské ostrovy, kde nastavil o něco jižnější kurz. 3. listopadu přistává u ostrova pojmenovaném Dominika. Pokračují dál na Marie-Galante a Guadeloupe, jehož obyvatelé, Karibové, prováděli kanibalismus. Přes Panenské ostrovy a Portoriko 28. listopadu kotví na Hispaniole, na místě, kde ztroskotala Santa María. Z vybudované pevnosti zbyly jen trosky. O něco východněji zakládá první kolonii, La Isabela. Hlavním úkolem výpravy bylo najít na ostrově zlato, což se povedlo. Kolumbus posílá zpět do Španělska 12 lodí, aby podaly zprávu o dosavadním průběhu plavby. Vyplouvají na počátku února 1494. Kolumbus prozkoumává okolí, objevuje Jamajku a další ostrovy. Svému bratru Bartoloměji, který připlul ze Španělska, uděluje titul guvernér Indie. Během jeho nepřítomnosti si Španělé začali dělat z indiánů otroky, což vedlo ke konfliktům. Na počátku roku 1495 Španělé krvavě potlačili povstání indiánů. 11. června 1496 dorazil Kolumbus zpět do Španělska, kde se nedočkal takového triumfu jako po první výpravě. Z kolonií do Španělska se začala rozšiřovat nová nemoc, syfilis.
Třetí výprava
Na třetí výpravu králové poskytli Kolumbovi 8 lodí, 2 z nich poslal v lednu 1498 napřed a sám se zbylými 6 a 200 námořníky vyplul 30. května 1498. Cesta již tradičně vedla přes Kanárské ostrovy, kde Kolumbus rozdělil své loďstvo. Zatímco 3 karavely pluly rovnou k Hispaniole za Kolumbovým bratrem Bartolomějem, který mezitím založil osadu Santo Domingo, další 3 pluly jižnějším směrem, kde objevily ostrov Trinidad. Odtud posádka poprvé viděla opravdovou pevninu, výběžek dnešní Venezuely. Právě zde Španělé poprvé vstoupili na půdu kontinentální Ameriky. Na Hispaniolu, která se rychle měnila, přistál 22. srpna 1498. Zde Francisco Roldán, nejvyšší soudce v (La) Isabele, zahájil vzpouru proti Bartolomějovi. Roldán brzy rozšířil své pole působnosti, rozděloval půdu a jmenoval nové úředníky. 23. srpna 1500 na Hispaniolu připlouvá Francisco de Bobadillo, který všechny tři zde přítomné bratry Kolumbovy (Kryštof, Diego, Bartoloměj) ve jménu krále zatýká. Po doplutí do Španělska v listopadu se ale ukáže, že král s tímto incidentem nemá nic společného.
Čtvrtá výprava
Královský dvůr financoval i čtvrtou Kolumbovu výpravu, která měla za cíl prozkoumat pevninskou Ameriku a najít úžinu dál na západ (východ). K dispozici mu byly 4 lodě se 140 muži. Připlouvá k Hondurasu, kde se setkává s muži plujícími v kánoi, kteří na první pohled působí inteligentněji než domorodci na ostrovech. Jeho cesta dál vedla po pobřeží Kostariky až do Panamy. 23. června 1503 se vrací na Jamajku jen se dvěma karavelami. Zatímco tyto byly v katastrofickém stavu, druhá dvojice se ztratila. Člen Kolumbovy posádky Diego Méndez se nabídl, že na kánoi dopluje na Hispaniolu a nechá pro ně poslal novou loď. Záchrana pro posádku dorazila až v červnu 1504, mezitím se mnoho námořníku proti Kryštofovi vzbouřilo a indiáni se o ně přestali starat po osmi měsících pobytu na ostrově. Jejich loajalitu si získal tím, že předpověděl zatmění Měsíce, o kterém indiáni s jejich primitivní astronomií nemohli vědět. 13. srpna dorazil do přístavu Santo Domingo a v listopadu 1504 domů do Španělska.
Závěr života a odkaz
Ve Španělsku projevuje marnou snahu zajistit tituly svým synům, kterým nakonec zůstává pouze titul admirál. Kryštof Kolumbus, muž, který navždy změnil svět, umírá 20. května 1504 ve Valladolidu ve věku 54 let. Jeho ostatky se nyní nacházejí v Seville. Nový svět je dodnes pojmenovaný po cestovateli Amerigu Vespuccim, který zde poprvé zavítal již roku 1499. Objevení Ameriky 1492 se taktéž označuje jako symbolický počátek novověku a doby kolonizace západními mocnostmi. Po Janovanovi bylo pojmenované spoustu měst (Colón v Panamě, Columbus v Americkém státě Ohio…), dokonce celá země – Kolumbie. Celkem dobré, na syna tkadlece vlny, ne?
Jan Ondrášek
-
- Kryštof Kolumbus
